Penzijko jako nástroj bytové politiky? Spor o reformu zaskřípal o investice do cihel
Reforma penzijního spoření měla být tento týden hotová věc. Ministerstvo financí chystalo tiskovou konferenci, na které mělo představit novou podobu doplňkového penzijního spoření, ale po jednání s Českou spořitelnou oznámení odložilo. Spor se netočí jen kolem výše poplatků, ale kolem zásadnější otázky. Mají peníze střadatelů financovat dostupné bydlení a domy pro seniory? A pokud ano, kolik je za to spravedlivé zaplatit navíc?
Co se vlastně mění a proč to není drobnost
Současné doplňkové penzijní spoření má v Česku jeden chronický problém, na který ekonomové roky upozorňují. Klient doplňkového penzijního spoření dnes platí v průměru kolem dvou procent ročně za správu. V horizontu třiceti až čtyřiceti let to ukrojí až polovinu konečné částky, kterou by si jinak naspořil. Ministerstvo financí proto tlačí na výrazné snížení poplatkového stropu, Česká spořitelna jako provozovatel největší penzijní společnosti v zemi přichází s vlastní představou zhruba na jednom procentu ročně. Ministryně Alena Schillerová si ale podle dostupných informací představuje ještě razantnější zlevnění, a právě tady se obě strany rozcházejí.
Chytrá diverzifikace, nebo skrytá daň?
Druhým bodem konfliktu jsou investice do reálných aktiv. Česká spořitelna navrhuje, aby penzijní fondy mohly investovat až dvacet procent spravovaných prostředků do dostupného bydlení, domů pro seniory nebo zdravotnické infrastruktury. Zbylých osmdesát procent zamíří do akciových strategií. Skupina podle interních propočtů nasměruje do české ekonomiky až pětatřicet miliard korun a postaví tři tisíce bytů s dostupným nájmem a pět tisíc lůžek sociální péče. Výnos z nájemního bydlení kolem pěti až šesti procent ročně přitom funguje jako protiváha kolísavé akciové složce, takže argument pro diverzifikaci dává smysl.
Háček spočívá v poplatkovém režimu. Spořitelna chce výjimku v podobě dalšího poplatku navíc, který by činil jedno až jedno a půl procenta ročně z objemu těchto aktiv, protože vybírat a spravovat konkrétní nemovitostní projekty vyžaduje víc práce než nakupovat indexové akcie. Pokud má ale reforma snížit poplatky a zvýšit výnosy střadatelů, dává smysl tlačit do penzijka segment, který tu logiku tlačí opačným směrem?
Kdo doplatí na dostupný nájem
Spořitelna se může odvolat na konkrétní projekty. Do dostupného bydlení skupina vložila téměř pět miliard korun a má zhruba sedm set dokončených bytů s nájmem o pětinu levnějším než tržní. Pro nájemníka jde o dobrou zprávu. Jenže slevu z nájemného ve výsledku platí klient penzijního fondu skrze nižší zhodnocení svých peněz, nikoli stát nebo obec. Bytová politika státu se tak částečně přesouvá na bedra střadatelů, kteří si platí penzijko proto, aby si zajistili důstojné stáří, ne aby suplovali roli veřejných investic.
Když projekt staví, oceňuje i prodává jedna skupina
Celý řetězec se odehrává pod jednou střechou. Spořitelna do bytového projektu zainvestuje, nemovitostní fondy REICO ve stejné skupině ho koupí, a penzijní společnost téže skupiny pak podíly ve fondech nakoupí pro své klienty. U akcií určuje cenu trh, u nemovitostí znalecký posudek, takže motivace nejsou symetrické. Developer chce prodat co nejdráže, střadatel potřebuje nakoupit co nejvýhodněji. Rozdíl několika procent v ocenění může v absolutních číslech znamenat stovky milionů korun. Jak silné mantinely proti tomuto strukturálnímu konfliktu zájmů budou v nové úpravě, zatím není jasné.
Co z toho plyne pro střadatele
Reforma slibuje nižší poplatky, modernější fondy životního cyklu a vyšší výnosy. Současně otvírá dveře tomu, aby penzijní úspory plnily i jinou roli než zhodnocení peněz na stáří. Finální podoba zákona by měla srozumitelně odpovědět na tři otázky: Kolik procent úspor půjde povinně do reálných aktiv? Jaký poplatkový strop bude pro tento segment platit? Jak pravidla zajistí, aby ocenění projektů uvnitř finančních skupin obstálo nezávislé kontrole? Pokud zůstanou v šedé zóně, na titulce klienta čeká nižší nominální poplatek, zatímco uvnitř portfolia se schová náklad, který na žádném výpisu nenajde.
