Jak zdravě jíst? Máme pro vás několit tipů.

Připravili jsme pro vás rozhovor s Mgr. Martinem Jelínkem, odborníkem na zdravou výživu, který pořádá kurzy zdravé výživy. V srpnu 2009 jsem jeho kurz výživového poradenství absolvovala. A teprve až na jeho přednáškách mi došlo, že i přes dosavadní snahu, o správné výživě vůbec nic nevím. Obrovský přehled, rozsah znalostí i nesmírný nadhled pana Jelínka mi ukázali, jak je běžný člověk, který se přímo nepohybuje v daném oboru, vláčen útržkovitými, zavádějícími a mnohdy i úmyslně zkreslenými informacemi, ke kterým se běžně dostane. Teprve kurzy a přednášky, které byly ucelené, informačně bohaté a mimochodem velice poutané, mi „otevřely oči“. Řadu doporučení se mi díky jejich jednoduchosti podařilo zavést do našeho rodinného životního stylu a cítím se mnohem zdravější, plná energie a spokojenější, než dřív. Myslím, že něco podobného by se měli dovědět všichni. Nejlépe už děti ve školách.

Jak dlouho už se v oboru výživového poradenství pohybujete?

Od roku 2000. Nejprve to byla výroba a prodej sportovní doplňkové výživy, což bylo součástí přirozeného vývoje končící aktivní sportovní kariéry v tehdejší době. Měl jsem utkvělou představu uplatnit svoje sportovní zkušenosti u svých sportovních kolegů, postupně se portfolio klientů rozšířilo i na nesportující populaci, která dnes naprosto převažuje. Po prodeji firmy jsem šel cestou poskytování individuálních konzultací a pořádání přednášek a školení v oblasti zdravého životního stylu.

Víme, že jste měl svou firmu vyrábějící výživové doplňky – jaká nejužitečnější zkušenost z toho pro Vás vzešla?

Možnost nahlédnout pod pokličku výrobcům doplňkové stravy a vyjasnění si zákulisí v oblasti legislativních změn, ke kterým v potravinářském průmyslu neustále dochází. Výrazně mi to otevřelo oči při uvědomování si skutečné reality.

Co myslíte, že je největší chybou, kterou lidé v oblasti výživy dělají?

Není možné jmenovat jednu jedinou chybu. Mezi nejvýraznější patří kombinace přejídání se, pro které existuje trefné české označení „obžerství“ a nedodržování správného poměru mezi konzumovanými živinami. Z posledně jmenovaného pak vychází problémy jako je malnutrice (= podvýživa), která se paradoxně projevuje nejčastěji u lidí s nadváhou. Mezi výrazné chyby se řadí i snadná ovlivnitelnost běžné populace výrobci a distributory potravin, kteří nás bombardují precizně zpracovanými reklamami. Velmi často mají manipulativní charakter.

Když už se někdo rozhodne držet dietu – což je řadu let veliké téma – co byste doporučil a před čím naopak varoval?

Jednoznačně nedržet dietu, ale zaměřit se na dlouhodobou úpravu jídelníčku kombinovanou s adekvátní pohybovou aktivitou. Pojem dieta je v našich podmínkách pojmem zprofanovaným, svým významem nás podněcuje ke krátkodobým snahám o změnu, která stejně vyústí v nechtěný jo-jo efekt. Tím nechci tvrdit, že diety nefungují – právě naopak. Jestliže můj metabolický profil čistě náhodou odpovídá typu diety, pro kterou se na základě jakéhokoli impulsu rozhodnu, jsem schopen takto zredukovat zajímavé množství tukové tkáně. I v těchto případech mě ale po návratu k původnímu režimu stravování navštíví kamarád jménem jo-jo efekt.

Lidé jsou z Vašich kurzů nadšení – co považujete za hlavní důvod takového úspěchu Vašich kurzů?

Zřejmě to bude snaha o podávání nezaujatých a legislativou nezmanipulovaných informací o tom, co ve skutečnosti jíme a jak bychom se měli stravovat. Bylo by špatné nezmínit i systém studia, který vyhovuje vysokému procentu zájemců. Většinu času studují z domova, tato forma samostudia je kombinovaná s každoměsíčními školeními, diskuzemi a průběžnými testy. Navíc je k dispozici i on-line poradna, která je hojně využívána a ze které se průběžně stal zdroj vysoce kvalitních informací.

Jaká filozofie se pod celým projektem kurzů ATAC skrývá?

Klíčovým mottem celé firmy je: „Není uměním v dnešní době najít informaci. Uměním je správně ji použít.“ Snažíme se všechny zájemce o zdravý životní styl podnítit ke svobodnému způsobu uvažování. Používání vlastního rozumu podložené dodržováním několika základních pravidel je jedinou možnou cestou, jak najít funkční řešení vlastního problému se stravováním či zdravím obecně.

Víme, že jste napsal i knížku „Mámo, táto, nezabíjejte mě!“ – co Vás přimělo k tomu kroku a chystáte nějakou další knihu?

Jediným důvodem byla touha naučit svoji patnáctiletou dceru základním pravidlům stravování, které nechtěla formou přímého vysvětlování a domlouvání pochopit. V té době mi to připadlo jako poslední možné a trochu i zoufalé řešení. Knihu dostala k patnáctým narozeninám, teprve poté mě blízké okolí přesvědčilo, abych ji vydal. Bylo a stále je pro mě velkým překvapením, s jakým ohlasem se ze strany čtenářů setkala. Tímto bych chtěl ještě jednou dceři poděkovat za odvahu, se kterou zveřejnila kus svého soukromí. V současné době pracuji na další knize zaměřené především na hledání důvodů, proč svoje zdraví necháváme chátrat a nejsme schopni a ochotni vzít svůj osud v této oblasti pevně do svých rukou. Obávám se, že bude velkým překvapením nejenom pro čtenáře, kteří už moji tvorbu trochu znají :o)

Kdybyste mohl doporučit jen 3 věci v oblasti správného stravování, které považujete za nejklíčovější, které by to byly?

1. Jíst přibližně do 50-70% pocitu zasycení.
2. Jíst minimálně 51% čerstvé stravy (tepelně ani chemicky neupravené) z celkového objemu za den.
3. Jíst pomalu a v klidu bez stresu a jakýchkoli vnějších či vnitřních rušivých elementů.

Daří se vždy dodržovat pravidla, která doporučujete? 🙂

V mém případě ano – je nanejvýš smutné, když učitel nejde příkladem. Pít víno a kázat při tom vodu je idea, se kterou bych svoji kůži na trh nevzal.

Děkuji za rozhovor.
Ing. Hana Ondrušková